Na katastrálních pozemcích, kde se dnes nachází zámek s přilehlým dvorem a zahradou, je již od 13. století doložen statek, který přináležel zbraslavským cisterciákům. Po husitských válkách přešly Slapy v roce 1436 do zástavy hrabat Kolovratů. Klášterní dvůr byl však ještě koncem století vykoupen a Slapy pak nadále zůstaly majetkem cisterciáků až do doby jeho zrušení v roce 1785. Hospodářský dvůr v roce 1595 vyhořel. Záhy byl však znovu obnoven.

Zároveň s obnovou starších dochovaných částí zdiva hospodářských budov byl na přelomu 16. a 17. století nově vystaven vrchnostenský dům, který patrně sloužil k letnímu odpočinku cisterciáckého opata. Dvůr byl později zbarokizován.

V roce 1825 získal statek Fridrich Korb z Weidensheimu, který Slapy odkoupil od náboženského fondu a nechal roku 1884 přestavět na vrchnostenský dům do podoby jednoduchého pozdně klasicistického zámečku. Ostatní hospodářské budovy sloužily jako zázemí zámku.

Zcela novou podobu pak zámecká budova získala ve vlastnictví průmyslnické rodiny Bondyů. Ti nechali klasicistně upravený zámeček zbořit a na jeho místě v letech 1928 – 1930 vystavěli velkorysý zámek v pseudobarokním stylu.

Za druhé světové války zabrali zámek nacisté (viz. pořad Hledání ztraceného času, a článek portálu Náš směr). Při osvobození pak zařízení zámku ukořistila rudá armáda.

Po roce 1948 až do revoluce zámek užívalo Ministerstvo vnitra jako výcvikové středisko.